Február 21, 2012 
admin 
11. června 1999 se sešlo sedmnáct tanečníků z celého světa, aby uvnitř nově postaveného Židovského muzea v Berlíně předvedlo sled tanečních skečů, navržených německou taneční hvězdou Sashou Waltzovou. Jen stěží si lze představit více vzrušující místo pro spojení a interakci mezi tancem a architekturou. Lidské tělo odráží metafory vtělené architektem Danielem Libeskindem do budovy, stejně jako je delikátní téma holocaustu zpracováno v choreografii Sashy Waltzové, mimochodem dcery slavného architekta. Film je jediným zachyceným filmovým svědectvím této unikátní události. Nyní může i širší veřejnost posoudit výsledky tohoto vizuálně vzrušujícího experimentu, který byl vytvořen ve spolupráci se zvukovým umělcem Hansem Peterem Kuhnem a kostýmním návrhářem Berndem Skodzingem.
Krátké info
Sekce: Dokumentární / Krátkometrážní
Délka: 26 min
Z roku: 2004
Pochází z: Německo
Další názvy:
Ve filmu účinkovali
Režie:
Herci/Herečky:
Hodnocení
Naše hodnocení: 6%
Hodnocení uživatelů: 5%
Rozdíl hodnocení: 1%
Dialogy 99/II
(festivalový název) ke stažení zdarma
Stáhnout Dialogy 99/II
(festivalový název)
Ostatní weby na kterých můžete najít filmy ke shlédnutí zdarma: : warezforum, savefile, czshare, www.uloz.to, badongo, warforum, megashares atd…
Dokument vypráví příběh o Pablu Escobarovi, zloději z malého města v Kolumbii, který se narodil v kopcovité krajině, kde se hojně pěstovalo kakao. Vytvořil první mezinárodní distribuční síť kokainu a rozesel tak závislost do celého světa. Muži, kteří Escobara postavili před spravedlnost, přinášejí hrůzyplné výpovědi o tom, jak Pablo založil výrobní a distribuční síť sahající z Kolumbie do Miami, New Yorku a celé Evropy. Escobar se stal nejhledanějším mužem světa. Aby zůstal volný, zabil tisíce svých nepřátel. Nezlomilo ho ani celosvětové stíhání a se svým gangem zabijáků natočil domácí film o tom, jak si užívají luxusního života. Pořad obsahuje pasáže z Escobarova filmu, který nikdy nebyl zveřejněn, kde se Escobar a jeho zabijáci smějí a pohrávají si, i když policie kolem nich utahovala smyčku. Dokument se snaží zodpovědět otázku, zda byl moderním Robinem Hoodem využívajícím zisk z prodeje drog k nakrmení chudých nebo brutálním, novodobým Alem Caponem, který sám sebe prezentoval jako muže z lidu a zároveň ho nemilosrdně vykořisťoval. 
Společenské angažmá Jaroslava Šabaty prochází celým obdobím poválečných československých a českých dějin a to až do dnešních dnů. Z moravského statku přes vysoká patra KSČ, odpor proti vstupu okupačních vojsk v roce 1968, vězení v době normalizace, aktivity v Chartě 77, kde působil také jako jeden z mluvčích, až po dnešní snahu postihnout mimo jiné v rámci ČSSD prostor pro nové možnosti demokracie. Přítomnost a dějiny z perspektivy politického zápasu a jeho dialogická rekonstrukce za přítomnosti Jaroslava Šabaty, jeho rodiny a řady osobností veřejného života. 
Hodinový dokument oslavující ducha nezávislých filmařů od D.W. Griffitha až po Quentina Tarantina. Záznam rozhovorů a filmové klipy jsou smíchané dohromady tak, že chronologicky pojímají samotné téma. Profily významných osobností v rámci nezávislého filmového průmyslu zastupují například John Cassavetes, Stanley Kubrick, John Sayles, Woody Allen, Roger Corman, Samuel Fuller, Martin Scorsese, Orson Welles, Arthur Penn, Spike Lee, Peter Bogdanovich, Sam Peckinpah, Nicholas Ray, a Henry Jaglom. Dokument zpracovává nové i starší rozhovory s významnými tvůrci, včetně Cassavetese, Cormana, Bogdanoviche, Fullera, Scorseseho, Wellese, Penna, Saylese, Raye, Peckinpaha, Leea a Jagloma. Jsou zde zahrnuta také důležitá hnutí v historii nezávislého filmu, jako je italský neorealismus a francouzská Nová vlna. Dokument jasně zdůrazňuje, že nezávislý film není jen nízkorozpočtový film, ale místo toho, přesně definuje žánr schopnostmi filmaře zprostředkovat individuální vizi svým kreativním přístupem, s omezenými zásahy nadřízených, ať už v rámci nebo mimo studiového systému. 
Známý kreslíř a humorista Jiří Winter se narodil v roce 1924 v Holešovicích jako jediné dítě v rodině sklenáře. Se svým tatínkem často chodil do pražské ZOO, kde zasklívali akvária. Od té doby se z něj stal vášnivý přírodovědec. Později studoval grafiku a přírodovědu.
Je tento náš svět skutečný? – Je opravdu takový, jaký se nám jeví? Končí s fyzickým tělem také život naší duše? To jsou otázky, na které se pokouší odpovědět dvoudílný dokument “Skutečný svět?”. Dokument byl natočen v koprodukci Tvůrčí skupiny Čestmíra Kopeckého a cestovní kanceláře Mandala. Osu obou dílů tvoří cesty českých turistů do Asie pod vedením léčitele pana Milana Calábka… Zážitky českých turistů při jejich pobytu v Thajsku, Nepálu a na Srí Lance jsou konfrontovány s dotáčkami z Prahy a s obrazově působivými meditativními pasážemi, ve kterých zaznívají citáty z díla západních i východních filozofů: Alana Wattse, Stanislava Grofa, Paula Bruntona, Taisena Dešimaru… Neobvyklý dokument se pokouší přimět diváka, aby “otevřel svou mysl” a přiblížil se východnímu pohledu na život, aby se otevřel exotice dalekých míst, nádherné přírodě, ale i buddhistické a hinduistické tradici, jak se po tisíciletí utvářela… 
Krátký školní film názorně vypráví o historii “kovárny pětiletky” Ostravy. Ukazuje, jak se tam žilo v dobách, kdy tudy vedly jen obchodní cesty Moravskou branou, v dobách, kdy bylo objeveno uhlí a zakládány první železárny, jak se na Ostravě žilo za první republiky, a konečně, jak se na Ostravě žije a pracuje dnes. Film vrcholí zdůrazněném významu budování nové Ostravy pro výstavbu socialismu v naší vlasti.(FILMOVÝ PŘEHLED 17 / 1953) 
Dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová proslavila svou vlast. V roce 1950 emigrovala do USA, stala se hvězdou ledních revue. V roce 1969 se provdala za Čechoameričana Pavla Steindlera, majitele několika luxusních newyorských restaurací. Jako svatební dar jí věnoval restauraci Duck Point, Kačárnu, kam posléze chodil celý New York na kachnu a další české speciality. V roce 2004 byla na Pražském hradě vyznamenána medailí Za zásluhy. Z rodné země odcházela mladá a nerada, protože byla velmi citově závislá na rodičích. Odcházela v situaci, kdy jí to poradil její vlastní otec. Doslova jí řekl: “Jeď a už se sem nevracej.” Jak těžká volba pro milujícího otce jediné dcery! Dodnes je naší jedinou mistryní světa v krasobruslení. Nikdy nepřestala o sobě říkat, že je Češka. Tady se snažili vymazat ji z historie. Emigrace je jen slovo, ale za ním se skrývají silné lidské osudy a potká-li tato životní cesta někoho takového, jako byla mladičká Ája, tak napojená na své rodiště, na Prahu a na své rodiče, bezesporu to ovlivní životy všech. Z dnešního hlediska pro ni byla emigrace jistě “výhrou”, ale z hlediska tehdejší psychiky sedmnáctileté dívky, která miluje své rodiče a žije v souznění se svým sportem a milovanými lidmi? V jejím příběhu se odráží i to, co bychom nikdy neměli zapomenout a naopak není na škodu si to občas připomínat. Že totiž byla doba, kdy se svévolně ničili osudy lidí jenom proto že si někdo usmyslel vybudovat ostnaté dráty.